Posouzení dopadu přípravků sloužících primárně k ochraně rostlin na včely medonosné je z mého pohledu velice důležité nejen v rámci zajištění vyšší úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat i životního prostředí, ale mělo by zároveň zlepšit zemědělskou výrobu ve smyslu udržitelnosti a efektivity. Vzhledem k tomu, že podle Komise došlo k „dramatickému poklesu výskytu a rozmanitosti všech druhů volně žijících hmyzích opylovačů“ a vědecká zpráva EFSA z roku 2016 o toxicitě pesticidů uvádí, že „dlouhodobá toxicita může řádově překročit předpoklady založené na krátkodobých testech“, je třeba k posuzování dopadu přípravků na ochranu rostlin na včely medonosné přistupovat na výsost odpovědně a nespoléhat se na zdánlivě uspokojivá, leč krátkozraká řešení. Měli bychom se totiž zaměřit nejen na akutní toxicitu přípravků, ale především na posuzování chronických rizik a zohledňovat nové vědecko-technické poznatky, které nám mohou pomoci v dlouhodobém horizontu.S ohledem na to, že v nařízení (EU) č. 546/2011 chybí ustanovení týkající se chronické toxicity, čelí Komise a členské státy ve svých rozhodnutích o schválení nebo povolení zásadním obtížím při zohledňování chronických účinků těchto látek a přípravků na včely. Tato situace podle mého názoru zásadně narušuje řádné uplatňování kritérií dříve schválených v nařízení (ES) č. 1107/2009 a návrh nařízení Komise tak není v souladu s deklarovaným cílem a obsahem samotného nařízení (ES) č. 1107/2009. Z toho důvodu hlasuji pro námitku a vyzývám Komisy k nápravě.
2019/10/23