10 Written explanations of Kateřina KONEČNÁ

Dne 17. července jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o potřebě trvalé podpory Ukrajiny ze strany EU. Neuvěřitelná tragédie, jakou bylo zasažení dětské nemocnice Okhmatdyt, která nám ukazuje zrůdnost válek, a potřeba ukončit boje na Ukrajině co nejdříve byla zneužita k dalšímu řinčení zbraněmi. Místo toho, aby se Evropský parlament snažil všemi silami donutit Evropskou radu a Komisi k hledání mírového řešení a tlaku na Rusko i Ukrajinu k zastavení bojů, žádá usnesení více zbraní a více sankcí proti Rusku a Bělorusku. Naopak premiér Maďarska Viktor Orbán, který se snaží zúčastněným stranám pomoci najít mírové řešení konfliktu, je v textu nespravedlivě a tvrdě kritizován.Veškeré pozitivní pozměňovací návrhy, které se snažily zdůraznit důležitost mírových jednání na ukončení války, byly většinou poslanců odmítnuty. Zasažení dětské nemocnice plně odsuzuji, ale zneužití této události k posílání více zbraní a prodlužování tohoto krveprolití považuji za odporné. Místo řešení klesající životní úrovně napříč Evropou, špatné dostupnosti zdravotní péče či gigantických materiálních nerovností si však právě zneužití této události k dalšímu zbrojení vybral EP za první politické téma, kterým se chce zabývat. Z těchto důvodů jsem nemohla jinak, než hlasovat proti.

Dne 19. září jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o pokračující finanční a vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU. Po více než dvou letech konfliktu již nemůže být žádných pochyb, že vojenská pomoc není schopna konflikt na Ukrajině ukončit a vede pouze k dalším zraněným a padlým. Z tohoto důvodu nemůžu z principu podpořit žádná usnesení volající po pokračování, či dokonce navýšení vojenské pomoci Ukrajině, která vůbec nevyzývají k jednání o míru. Jednání o míru by přitom mohla skutečně přispět k rychlému konci války. Toto usnesení je však ještě nezodpovědnější než všechna předchozí. Evropský parlament v něm totiž také vyzývá členské státy EU, aby Ukrajině umožnily používat jejich zbraně na zasahování cílů hluboko v Rusku. Prezident Ruské federace Vladimír Putin se přitom již nechal slyšet, že pokud západní státy Ukrajině dovolí takto využívat jejich rakety, bude to fakticky znamenat válku mezi NATO a Ruskem. Takové rozšíření konfliktu není možné dopustit. Usnesení si zahrává se životy všech lidí žijících na území Evropské unie, a to je další zásadní důvod, proč jsem proti němu hlasovala.

Dne 19. září jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o situaci ve Venezuele. Domnívám se, že Evropa by se neměla vměšovat do vnitřních záležitostí třetích států, stejně jako by třetí státy neměly zasahovat do vnitřních záležitostí členských států Evropské unie. Diplomacie musí být založena na vzájemném respektu a žádný stát nebo mezinárodní organizace by se neměly nad těmi ostatními povyšovat. Zároveň se domnívám, že právo na volbu prezidenta Venezuely náleží výhradně Venezuelanům samotným a nikdo z Evropy či Spojených států amerických nemá právo rozhodovat za ně a určovat, kdo smí či nesmí být venezuelským prezidentem. Text usnesení jde však přesně opačným směrem. Bez jakýchkoliv důkazů pak prohlašuje oficiálního vítěze voleb Nicoláse Madura za poraženého a za prezidenta uznává Edmunda Gonzáleze Urrutiu, jednoho z opozičních kandidátů. Lidí žijících ve Venezuele se neptáme, jen jmenujeme prezidentem toho, kdo se nám líbí. Toto rozhodnutí nám nenáleží. Nám náleží pouze respektovat Venezuelu jako suverénní stát, i když se evropským elitám její vrchní představitelé nezamlouvají. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti tomuto neokolonizačnímu textu.

Dne 9. října jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o zhoršování stavu demokracie a ohrožení politického pluralismu v Gruzii. Tento text je tak zatím posledním pokusem Evropského parlamentu ovlivňovat dění v Gruzii. Od chvíle, co se v Gruzii začalo mluvit o posílení požadavků na transparentní financování médií a neziskových organizací, vysloužila si tato země hněv ze strany Evropské unie. Samotná EU přitom o posilování transparentnosti nadále mluví, a posiluje ji především, pokud je zaměřena na finance z Ruské federace. Gruzínci ovšem zavádějí tato pravidla pro veškeré financování ze zahraničí a kromě financí plynoucích z Ruska by se tak požadavky na transparentnost vztahovaly i na projekty, které financuje EU, případně její členské státy.Najednou začíná Evropský parlament označovat větší transparentnost v třetích státech za ohrožení demokracie a volá po uvalení sankcí. Sama jsem pro posilování politické transparentnosti a myslím, že by EU i Česká republika měly nadále svá pravidla posilovat, a odmítám za to tedy kritizovat jakýkoliv jiný stát. Zároveň odmítám vměšovat se do voleb jakémukoliv jinému státu či uvalování sankcí kvůli domácím politikám těchto států. Z těchto důvodů jsem nemohla jinak, než hlasovat proti navrženému usnesení.

Dne 14. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o opatřeních EU vůči ruské „stínové flotile“ a o zajištění vymáhání veškerých sankcí vůči Rusku. Text poukazuje na obcházení sankcí pomocí stínové flotily. Tyto lodě obchází sankce tak, že jsou označené vlajkou jiného státu, aby mohly doručit sankciované zboží a zakotvit v evropských přístavech. Válka na Ukrajině trvá již více než dva roky a sankce se ukazují jako neúčinné a negativně dopadají spíše na evropské občany než na ruskou vládu. Namísto konkrétních diplomatických kroků k dosažení míru a ukončení války Evropský parlament vyzývá k posilování sankčního režimu zákazem dovozu ruských fosilních paliv či produktů ruského jaderného průmyslu.Poslanci také odmítli do textu usnesení zahrnout pozitivní pozměňovací návrhy jako vyzvání EU, aby zahájila ambiciózní diplomatické kroky k zajištění příměří, prozkoumání dalších politických alternativ kromě dysfunkční sankční politiky, která k ukončení války prokazatelně nepřispívá, či odsouzení dvojího metru evropské diplomacie, kdy některým státům je umožněno hrubě porušovat mezinárodní právo a sankcím se vyhnout, zatímco jiné státy sankcionovány jsou. Vzhledem k tomu, že usnesení tak žádá rozšíření nefunkčních a pro samotnou Evropu škodlivých sankcí, zatímco veškeré konstruktivní a smysluplné pozměňovací návrhy byly odmítnuty, jsem se rozhodla hlasovat proti návrhu usnesení.

Dne 27. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o změně nařízení o krátkodobých vízech (EU) 2018/1806, pokud jde o Vanuatu. Text nařizuje odebrat Vanuatu ze seznamu zemí, jejichž občané nepotřebují k vstupu do schengenského prostoru vízum. Vanuatu totiž poskytuje občanství lidem výměnou za finanční investice do tohoto státu. Případný investor následně skrze své vanuatské občanství získá bezvízový přístup na území Evropské unie. Postup podávání žádostí o toto občanství je řízen agenturami, tudíž žadatelé nemusí mít kontakt přímo s orgány Vanuatu, a v současné době pro žadatele o vanuatské občanství stále neexistuje požadavek na bydliště nebo fyzickou přítomnost na území tohoto státu. I přes nedávné změny ve vanuatské legislativě je tak možné, aby bezvízový přístup na území Evropské unie získali jedinci, kteří jsou ochotni si fakticky koupit vanuatské občanství a obcházet tak evropská pravidla pro vstup do členských států EU.Toto nařízení zvyšuje bezpečnost evropských hranic i evropských občanů, a proto jsem hlasovala pro odebrání Vanuatu ze seznamu států, po jejichž občanech se nevyžaduje pro vstup do schengenského prostoru vízum.

Dne 27. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Německu a Itálii v souvislosti s povodněmi, k nimž došlo v roce 2024. Celkové škody povodní v Německu byly vyměřeny na 4 131,6 milionu EUR a v Itálii na 158,39 milionu EUR. Finanční prostředky na pomoc těmto členským státům budou uvolněny z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF). Aby byla pomoc postiženým regionům poskytnuta včas, je potřeba prostředky uvolnit naléhavě a návrh konstatuje, že navýšení rozpočtu EUSF by členským státům umožnilo reagovat na katastrofy účinněji a rychleji. EUSF je však pouze nástrojem pro nápravu následků katastrof. Smrtelných katastrof stále přibývá a v souvislosti s tím text rozhodnutí upozorňuje na nutnost zavádět preventivní opatření s cílem zmírnit budoucí škody. Tyto zdrcující zprávy ohledně povodní a škod, které způsobily, mě velmi zasáhly a přeji všem obětem spoustu síly při nápravě škod. Jako poslankyně ze země, jenž byla tento rok také velice tvrdě zasažena povodněmi, jsem hlasovala pro přijetí tohoto návrhu, který podporuje solidaritu členských států a zavádění preventivních protipovodňových opatření.

Dne 28. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o zhoršující se krizi demokracie v Gruzii po nedávných parlamentních volbách a údajných volebních podvodech. Evropský parlament se již před těmito volbami neustále snažil zasahovat do vnitřních záležitostí Gruzie. Důvodem pro tyto zásahy je, že demokraticky zvolená gruzínská vláda prosadila pravidla pro transparentnost ve financování médií a neziskových organizací ze zahraničí. EU údajně sama podporuje transparentnost, ale Gruzie je transparentní i ohledně financí plynoucích z EU či jejích členských států a tato politika se Unii nelíbí.V souvislosti s říjnovými volbami, které znovu vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen, je v usnesení uvedeno prohlášení, že gruzínské volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé a Evropský parlament Gruzii vyzývá k jejich opakování. Myslím si, že Bruselu nenáleží posuzovat svobodu a spravedlnost na základě toho, zda zvítězí jeho preferovaný politický subjekt a neměl by zasahovat do vnitřních záležitostí třetích států. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti tomuto usnesení.Dopady přijetí tohoto usnesení na sebe nenechaly dlouho čekat, neboť na základě jeho přijetí pozastavila Gruzie jednání o vstupu do EU do roku 2028, i když vstup do EU byl jednou z priorit vládnoucího Gruzínského snu.

Dne 28. listopadu 2024 jsme v Evropském parlamentu hlasovali o návrhu usnesení o posílení nechvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Tento návrh vyzývá EU, aby posílila svou vojenskou podporu Ukrajině, a to poskytnutím dalších letounů, raket, dělostřelectva a munice. Dále návrh apeluje na členské státy, aby rozšířily a zpřísnily sankční režim a aby na sankční seznam EU byly doplněny i čínské subjekty.Válečný konflikt trvá již více než tisíc dní a stále se ukazuje, že sankční politika zasahuje spíše obyvatele Evropské unie a že vojenská podpora Ukrajiny nadále eskaluje konflikt. Nedávné, tímto usnesením vychvalované, rozhodnutí amerického prezidenta Bidena o povolení Ukrajině bombardovat cíle hluboko na ruském území vyprovokovalo odpálení moderní ruské rakety. Podle ukrajinských zdrojů se mělo dokonce jednat o mezikontinentální balistickou raketu. Dle Rusů a Američanů šlo pak o raketu středního doletu.Toto usnesení je navíc přijímáno v době, kdy si dle průzkumů většina obyvatel Ukrajiny přeje co nejrychlejší ukončení konfliktu a diplomatická jednání. Každá eskalace konfliktu ze strany EU je krokem k jaderné válce, která ohrožuje životy nás všech. Nemůžeme riskovat naši budoucnost a budoucnost našich rodin a blízkých. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti tomuto návrhu.

, když navrhuje další postihy pro tabákové alternativy, jako jsou e-cigarety, vapování či zahřívaný tabák. Mnohdy se jedná o varianty, které pomáhají kuřákům v odvykání, čili není důvod, proč je postihovat. Ano, pořád jde o pouhé doporučení, bohužel často dochází k tomu, že mnohá doporučení jsou členským zemím EU nakonec vnucena.